Pražské Quadriennale nabídne hvězdně obsazený architektonický program a změní vzhled centra města

O tom, že je architektura nedílným prvkem Pražského Quadriennale, se přesvědčí každý obyvatel i návštěvník Prahy mezi 16. a 26. červnem. Projekty, jež souvisejí s architekturou či využitím veřejného prostoru a budou součástí této největší světové přehlídky scénografie a divadelní architektury, totiž dočasně pozmění podobu některých míst v metropoli.

A nepůjde jen o originálně pojatý architektonický prostor pro současné umění - impozantní instalaci boxů na piazzettě Národního divadla - či mezinárodní architektonickou výstavu a kreativní laboratoř v podmanivém prostředí Pražské křižovatky (Kostel sv. Anny).

V programu Pražského Quadriennale (PQ) najdou zájemci také přednášky, prezentace či moderované diskuse s několika desítkami mladých i zavedených architektů, urbanistů anebo tvůrců pracujících programově s veřejným prostranstvím. „Rádi bychom v Pražské křižovatce vytvořili mezinárodní diskusní fórum o architektuře a prostoru pro současné umění a divadlo. Proto jsme pozvali světoznámé osobnosti z různých oborů, jako jsou sociolog Richard Sennett, architekti Arata Isozaki a Charles Renfro či teoretik Marvin Carlson. Do debaty se zapojí i Václav Havel a Eva Jiřičná, kteří Kostel sv. Anny znovuobnovili jako křižovatku názorů, myšlenek a tvůrčího dialogu,“ říká Daniela Pařízková, výkonná ředitelka PQ.

Výmluvný je už samotný název Architektonické sekce: Divadelní prostor přítomný a budoucí. Výstavní část i výzkumná laboratoř mají společného jmenovatele, kterým je krize současné divadelní architektury a prostoru pro divadlo. Výstavní části architektonické sekce se zúčastní na tři desítky zemí z celého světa, které budou prezentovat realizace z posledních let, projekty, které spatří světlo světa až po PQ, či čistě teoretické vize prostoru pro současné divadlo či umění.

„Chceme tvůrčím způsobem mapovat, co aktuálně znamená ´prostor pro performance´, kde lze hrát divadlo či realizovat jinou uměleckou formu,“ říká kurátorka Dorita Hannah. „Budeme od architektury staveb abstrahovat více k architektuře prostoru, času i lidských vztahů. I diváci se mohou setkat s performance v rámci politického mítinku nebo veřejného parku.“ 

Všechny hlavní programové části PQ pojí pečlivý výběr architektů a designérů. Zmíněné boxy vzniknou podle projektu izraelského architekta Orena Sagiva. Prostor Veletržního paláce, kam je situováno hlavní centrum Pražského Quadriennale, bude připraven na základě návrhů progresivního polského ateliéru WWAA a generálního komisaře PQ 2011 Borise Kudličky. Ti například společně projektovali i oceněný Polský pavilon na loňské výstavě EXPO v Šanghaji. Více na www.pq.cz.

Nepřeberné množství variant toho, jak může vypadat prostor pro divadlo v 21. století, bude ke zhlédnutí v Pražské křižovatce v rámci Architektonické sekce. Do kategorie neotřelého přístupu spadá například polská prezentace, jejíž tvůrci představí divadelní prostor spíše jako „zdivadelňované místo“ sdílených příběhů a zkušeností lidí. Naopak nuance chodu funkčního kulturního centra, Municipal Theatre v Amsterdamu, kombinující v sedmi sálech s kapacitou 5 000 návštěvníků současné divadlo s projekcemi filmů, přiblíží Nizozemci. K legendární škole a stylu Bauhaus odkáže německá expozice.

Kanaďané se zaměří na pozoruhodnou architekturu dočasné venkovní scény The Opéra-pallete. Ta se letos poprvé stane součástí Mezinárodního operního festivalu v Quebecu a bude celá tvořena z palet a přepravek. Slibný projekt věnovaný divadlu na ulici a prostorům pro performery mimo jakýkoliv systém veřejné podpory připravuje Chile.

Na odlišnosti prezentací současného divadla ve vztahu k architektuře upozorní část Spojených států amerických, v níž se autoři zaměří rovněž na sociální, kulturní, náboženské i ekonomické komunity. Až exotické možnosti současné divadelní produkce nabídnou architekti z Nigérie, kteří budou demonstrovat průniky tradičního lidového divadla a západoevropských postupů. Nosným tématem je i recyklace budov. Švédsko tak bude například prezentovat projekt využívající budovu prvního švédského nukleárního reaktoru. Slovensko představí úspěšný projekt Stanica Žilina-Záriečie.  

Mezinárodní laboratoř, pracující s osvědčenými divadelními koncepty, aktuálními (i radikálními) idejemi, teoretickými přístupy i vizemi, jak do budoucna překonat stávající krizi architektonického prostoru pro současné divadlo, povede zmíněná novozélandská architektka Dorita Hannah. Veřejné prezentace výsledků této laboratoře budou v Pražské křižovatce přístupné po celou dobu konání Pražského Quadriennale.

Široká veřejnost se bude moci zúčastnit i debatního a přednáškového formátu Talks soustředícího nejzajímavější témata a osobnosti do několika tematických bloků, a to včetně architektury a urbanismu. V moderovaném panelu i na samostatných prezentacích se představí například jeden z předních urbanistů a sociologů, Richard Sennett ze Spojených států, jenž společně s Josifem Brodským a Susan Sontagovou zakládal pod hlavičkou New York University „The New York Institute for the Humanities“. V jednom z panelů vedle sebe zasednou i Eva Jiřičná a Václav Havel.

Na řečnickou otázku Richarda Sennetta ´Kde je divadlo´ naváže Charles Renfro z věhlasného newyorského ateliéru Diller Scofidio + Renfro s příspěvkem nazvaným ´Kdy je divadlo´. Možnosti odpovědí na ´Co je divadlo´ a mimo jiné i na téma sémiotika divadelní architektury, nabídne vlivný americký teoretik a autor téměř patnácti knih o teorii i praxi divadla, Marvin Carlson. A konečně, k tématu ´Proč je divadlo´ přijede diskutovat jeden z nejvlivnějších architektů současnosti, Japonec Arata Isozaki. Ten vtiskl podobu řadě kulturních a společenských svatostánků po celém světě: Concert Hall v Kjótu, Muzeu současného umění v Los Angeles, Sportovní hale v Barceloně nebo Domus Casa Del Hombre v La Coruñe.

Další inspirativní a veřejnost oslovující projekty a architektonické prostory pro divadelní produkci představí projekce na tzv. Media Tower. Nebudou chybět ani ty, jež navrhla slavná švýcarská výtvarnice a performerka Pipilotti Rist anebo jedna z ikon soudobé architektury Zaha Hadid.

Zřejmě nejviditelnější součástí architektonického programu na Pražském Quadriennale se stane zmíněná instalace / inscenace boxy s barem i nočním kinem. Boxy zároveň nejlépe ukážou prolínání umění, architektury a veřejného prostoru: hlavní architekt Izraelského národního muzea Oren Sagiv ve svém konceptu nápaditě propojil labyrint třiceti boxů a obřích kostek, kde budou probíhat umělecké prezentace i živé performance, s veřejně přístupnou střechou, s terasami a odpočinkovými moly.

Vedle svého unikátního provedení budou boxy lákat návštěvníky i náplní. Pozvání totiž přijali tvůrci reprezentující to nejlepší ve svých oborech: italský divadelní experimentátor Romeo Castellucci, špičkový tanečník a choreograf Josef Nadj nebo rusko-americká umělecká dvojice Ilya a Emilia Kabakovovi. „Jde o projekt otevřené architektury vybízející návštěvníky k interakci i podněcující jejich imaginaci. Věříme, že se do boxů budou diváci rádi a hojně vracet,“ říká Sodja Lotker, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale.

Celosvětově sledovaná a významná událost promění Prahu v epicentrum světového divadla. Program Pražského Quadriennale (PQ) nepřehlédne žádný z obyvatel či návštěvníků metropole, protože se bude odehrávat na mnoha místech po celé Praze. Centrem akce se stane Veletržní palác – budova Národní galerie. Ten nabídne mimo jiné ukázky nejlepších divadelních projektů za poslední roky z více než 60 zemí, netradiční pojetí kostýmů a také program pro děti.

Cílem Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, které se letos koná podvanácté, je přiblížit aktuální práci divadelních výtvarníků, designérů a architektů z celého světa co nejširší veřejnosti. Organizátoři připravují vedle ryze odborné náplně přednášek a workshopů i množství programových bodů určených početnému publiku. V tuto chvíli se k účasti na Pražském Quadriennale přihlásilo přes 70 zemí ze všech kontinentů. Nechybí tradiční účastníci PQ jako USA, Německo či Norsko, ale vůbec poprvé se přihlásily i státy jako Venezuela, Libanon či Nigérie. V letošním roce očekávají organizátoři na 40 000 návštěvníků z celého světa.

Nejrozsáhlejší z programových částí bude tradičně Sekce zemí a regionů s interaktivními prezentacemi nejlepších divadelních inscenací posledních let, počítající s přímým zapojením dospělých i dětských návštěvníků. Stejně jako v předchozích letech bude velký prostor věnován studentům uměleckých škol: jak ve výstavní Studentské sekci s expozicemi škol z jednotlivých zemí, tak na Scenofestu – vzdělávacím projektu, který tvoří zejména workshopy a představení. Otázkou „Co je dnešní prostor pro divadlo?“ se bude zabývat zcela nově pojatá Architektonická sekce.

Na proměně podoby i života centra české metropole se bude výrazně podílet i mezinárodní projekt Intersekce: Intimita & spektákl, jeden z hlavních programových pilířů letošní přehlídky. V rámci tohoto „nedisciplínovaného projektu Pražského Quadriennale“ dojde k propojení rozličných oblastí a žánrů současného umění, které pracují se scénickou akcí jako instalace, video art, performance, body art, móda, nová média, architektura či site-specific. Intersekce nabídne mimo jiné nepřehlédnutelnou venkovní instalaci / performance, tzv. boxy. Tento nový, architektonicky originálně pojatý prostor pro umění čítající 30 boxů naplněných instalacemi a performancemi, bude na piazzettě Národního divadla přístupný od 16. do 26. června.

Tři výstavní soutěžní sekce Pražského Quadriennale, v nichž mohou země a umělci získat hlavní cenu Zlatou trigu a další ocenění, doplní různé programy, které osloví nejširší mezinárodní publikum: kostýmní projekt Extrémní kostým, projekt světelného a zvukového designu Světlo a zvuk a samozřejmě Intersekce.

Podrobnější informace včetně umělecké koncepce a statutu PQ 2011 i archivu jednotlivých ročníků Pražského Quadriennale od roku 1967 jsou k dispozici na www.pq.cz.