Hvězdná Dee Dee Bridgewater připomene v Praze Billie Holiday už tuto sobotu

Pod dirigentskou taktovkou Martina Kumžáka a za doprovodu bigbandu CBC představí tato charismatická zpěvačka především ukázky ze svého loňského alba s názvem Eleanora Fagan (1915-1959): To Billie with Love From Dee Dee Bridgewater. Jak už název napovídá, tuto studiovou nahrávku, která letos získala nejprestižnější hudební ocenění – cenu Grammy, věnovala Dee Dee Billie Holiday, známé také pod přezdívkou Lady Day. V rámci galavečera si přítomní posluchači budou moci připomenout nesmrtelné hity jako Lady Sings the Blues, Lover Man či You’ve Changed. A zároveň se před nimi oživí pohnutý příběh Billie Holiday, v němž bylo kromě okouzlující hudby také mnoho tragických a temných okamžiků.

„S trochou nadsázky bychom mohli říci, že návštěvníky čekají dva koncerty v jednom: Dee Dee Bridgewater je vynikající vokalistka, jejíž stylizace do Anděla z Harlemu, jak byla nazývána Billie Holiday, je ohromující. Publikum se může každopádně těšit na jazz, zazpívaný s maximálním respektem a citlivostí k jedné z ikon tohoto žánru,“ říká Marek Vrabec, umělecký ředitel festivalu Struny podzimu.

Poslední vstupenky jsou k dostání ve třech cenových kategoriích od 1 700 Kč a zájemci si je mohou zakoupit na www.strunypodzimu.cz a v síti Ticketpro. Další informace a hudební a video ukázky jsou k dispozici na www.strunypodziumu.cz. Výtěžek Jarního GALA bude stejně jako v loňském roce zdrojem financování festivalu Struny podzimu, který vyniká originalitou dramaturgie a představováním svěžích hudebních novinek.

Dee Dee Bridgewater je považována za pokračovatelku linie velkých jazzových dam, jakými byly kromě Billie Holiday například Sarah Vaughan nebo Ella Fitzgerald. Poslední jmenovanou připomněla Dee Dee veřejnosti v sedmadevadesátém roce, kdy jí věnovala album s názvem Dear Ella.

Aktuálně se však – bez náznaku patosu, ale s o to větším respektem a osobním vkladem – stylizuje právě do Billie Holiday. Ostatně nejen podle názoru kritiků po celém světě má Dee Dee s Billie společného mnohem víc než jen podobné cítění jazzové hudby. V recenzích jsou zdůrazňovány především velmi podobná barva hlasu obou zpěvaček, měkká artikulace, láska ke swingu a blues a slabost pro poměrně složitou harmonii skladeb. V minulosti se na umělecké scéně setkala Dee Dee s Billie už jednou, a to roku 1986, kdy ztvárnila titulní roli v muzikálu věnovaném právě „harlemskému Andělu“ s názvem Lady Day. Za svůj přesvědčivý výkon získala divadelní nominaci na Laurence Olivier Awards a kromě toho si odnesla i řadu vynikajících kritik a žánrových ocenění.

„Bylo to tenkrát docela složité. Od představení k představení jsem se stále více dostávala do života Billie a někteří lidé kolem mě měli obavy, že zapomenu na život vlastní. Její osud je trochu děsil. Já z toho obavy neměla, ale přiznávám, že osobnost Billie Holiday mě fascinuje,“ uvedla v jednom interview Dee Dee Bridgewater.

K repertoáru své oblíbené zpěvačky se Dee Dee znovu vrátila po více než 20 letech. Tentokrát ale nezajela do historií daných kolejí, nýbrž se rozhodla vnuknout posmutnělým písničkám legendární jazzmanky svůj osobitý charakter. Dala skladbám radostnější přednes a proměnila je v hity přesvědčivě promlouvající i k současnému publiku. O tom, že tento počin rozhodně nebyl marný, přesvědčila už nesčetněkrát na mnohých světových pódiích. Navíc je schopná hrát dvě role najednou- být sama sebou i Billie Holiday. Svým širokým interpretačním záběrem a úžasným hlasovým potenciálem dokáže zaujmout i pohladit – ostatně to třikrát ocenili i porotci cen Grammy.

Dee Dee Bridgewater při jejím pražském vystoupení doprovodí big band CBC v čele s dirigentem Martinem Kumžákem, který je znám především ze soutěže StarDance – Když hvězdy tančí. Jako dirigent se Kumžák představil rovněž publiku festivalu Strun podzimu. Při minulém ročníku vedl Pražskou komorní filharmonii na koncertě jiné fenomenální jazzové vokalistky, Dianne Reeves. „Velice si cením opakované důvěry ze strany Strun podzimu a zároveň si vážím vzácného okamžiku doprovázet tak významnou osobnost světového jazzu, jakou je Dee Dee Bridgewater,“ dodává Martin Kumžák. 

Big band CBC byl založen před pěti lety trumpetistou Miroslavem Surkou. Za dobu své existence dostalo toto relativně mladé těleso složené z předních instrumentalistů profesionálů už nejednu příležitost vystoupit na prestižních tuzemských a jazzových festivalech. Doprovázel například amerického trumpetistu Bobbyho Shewa a slavného australského multiinstrumentalistu Jamese Morrisona. V srpnu pak své umění předvede ve spojení s dalším americkým trumpetistou Arturem Sandovalem. V rámci galavečera se big band představí v následujícím složení: alt saxofon Martin Plachý a David Fárek, tenor saxofon Tomáš Křemenák a Martin Mynařík, baryton saxofon Robert Mitrega, pozoun Josef Pospíšil, Přemysl Tomšíček, Jan Šatra a Ivo Kopecký, trumpetisté Miroslav Surka, Miroslav Šoltesz, Radek Němec a Stanislav Zeman, pianista Matej Benko. Za bicí usedne Pavel Zbořil, na basu zahraje Martin Lehký.

O Dee Dee Bridgewater
Vyrůstala ve městě Flint v Michiganu a v době svého dětství trávila volný čas poslechem desek s nahrávkami písniček Elly Fitzgerald. Ta pro ni znamenala velkou inspiraci hned vedle tatínka, trumpetisty Matthewa Garretta. Zpívat začala v šestnácti letech, kdy se stala členkou tria, s nímž vystupovala v michiganských klubech. V devětašedesátém roce, v období studií na State University v Michiganu, vyjela se studentskou jazzovou skupinou koncertovat do tehdejšího Sovětského svazu. Na počátku sedmdesátých let se Dee Dee stala zpěvačkou v Thad Jones-Mel Lewis Jazz Orchestra. To byl start její závratné jazzové kariéry. Na pódiích se totiž začala setkávat s takovými hvězdami, jakými v té době byli Sonny Rollins, Dizzy Gillespie, Dexter Gordon nebo Max Roach. Ve třiasedmdesátém se představila na jazzovém festivalu  v Monterey a diváky tam doslova ohromila. Proto nebylo divu, že rok poté vydala své debutové sólové album Afro Blue a vystoupila na Broadwayi v muzikálu The Wiz. „Za roli v muzikálu The Wiz jsem dostala Tony. Nebylo to za zpěv, nýbrž za herecký výkon,” dodává zpěvačka, podle níž za svou světovou popularitu vděčí v první řadě právě účinkování v muzikálech na Broadwayi.

Stylově si Dee Dee v sedmdesátých letech vyzkoušela i pop. Vydala v tomto duchu dokonce tři alba, ovšem její srdce tíhlo k jazzu. Ve čtyřiaosmdesátém roce vyjela na francouzské turné jako jedna z představitelek muzikálu Sophisticated Lady. O dva roky později se přestěhovala do Paříže. V té době přišla i role v muzikálu Lady Day a zanedlouho vydání dalšího jazzového alba Live In Paris (1989). V roce 1990 se představila na prestižním švýcarském Festival de Jazz de Montreux. Nahrávka Dear Ella z roku 1997 jí přinesla prestižní ocenění Grammy v kategorii Nejlepší jazzové album. Stejně oceněna byla za písničku Cotton Tail. Ke třem cenám Grammy je nutné přičíst i sedm dalších nominací, které Dee Dee nasbírala v letech 1989 až 2007. Posledním významným oceněním, které má na kontě, je Grammy za album Eleanora Fagan (1915-1959): To Billie with Love From Dee Dee Bridgewater, které zpěvačka 2. dubna  představí v Praze.

O Billie Holiday
Eleanora Fagan se narodila 7. dubna 1915 ve Filadelfii. Její životní příběh se ubíral po velmi obtížné cestě, aby se i přesto jednoho dne stala největší jazzovou zpěvačkou všech dob. Matce bylo údajně teprve třináct, když se Billie narodila. Otci bylo v té době šestnáct let. Vyrůstala v chudé baltimorské čtvrti, kde na ni těžce dolehly nejenom těžké poměry mezi lidmi a obzvláště dětmi, nýbrž také fakt, že se její rodiče po napjatém vztahu brzy rozvedli. Ve svých jedenácti letech byla znásilněna a v roce 1927 byla poslána do katolického nápravného ústavu. S pomocí rodinného přítele se však z něho po dvou drsných letech dostala. S matkou se pak přestěhovaly do New Yorku, kde se zpočátku živila jako prostitutka. Přivydělávala si ale i zpíváním v nočních klubech, kde si ji poprvé všimli vlivní lidé z tehdejšího hudebního průmyslu. Traduje se, že když byla poněkolikáté vyhozena z domu, smutným zpěvem písničky Travelin All Alone doháněla publikum k slzám. Přítrž jejímu životnímu utrpení mělo udělat setkání s vyhledávačem talentů Johnem Hammondem v roce 1933.

Ten v ní neomylně odhalil ohromný potenciál. Všimnul si jejího osobitého přednesu, fascinoval ho smutek, s jakým se do zpívání písní pokládala, a rovněž energie, která ho nenápadně doprovázela. Brzy bylo jasné, že na hudební scénu vstupuje unikátní umělkyně, která záhy dostala od hudebních publicistů všeříkající přívlastky „sladká, vzdušná, důmyslná, energická i smutná“.

Mohl to být příběh se šťastným koncem plným prožívané slávy, kdyby nezaúřadovaly drogy. Billie Holiday, jež si svůj umělecký pseudonym vybrala podle herečky Billie Dove a podle svého pravděpodobného otce Clarence Holidaye, jim podléhala a ony ničily její hlasový fond i osobnost. Zemřela 17. července 1959 v New Yorku na selhání jater a srdce. Zůstalo po ní několik desítek skvělých písní, mnoho alb i řada ocenění a nominací na Grammy a další.

O Jarním GALA
Festival Struny podzimu uskutečnil vloni, v patnáctém roce své existence, jako jedna z prvních českých kulturních neziskových organizací první donátorský galakoncert (vystoupil Bobby McFerrin a hosté), který otevřel v našich podmínkách formou noblesní společenské a kulturní události zcela nový způsob individuální podpory kulturních projektů v neziskové sféře.

Výtěžek z prodeje vstupenek na Jarní GALA je určen zejména na podporu účasti zahraničních umělců na festivalu Struny podzimu.

Zajímavé odkazy:
http://www.myspace.com/deedeebridgewater
www.strunypodzimu.cz