Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc (ČSSD) označil slovenské řešení za populismus, který by v českém parlamentu nenašel podporu. "Jsem přesvědčen, že kdybych předložil populistický návrh, který byl na Slovensku schválen, tak by neměl šanci a neprošel by žádný návrh, tudíž by se nezměnilo vůbec nic," řekl Tejc.
Podobný názor má i šéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD), podle kterého slovenské rozhodnutí postoj českých zákonodárců zatím neovlivní. "Potřebujeme rychle omezit imunitu ústavních činitelů zatím aspoň na dobu výkonu mandátu. A věřím, že pak budeme v dalších omezeních pokračovat," uvedl Antl, který prosadil senátní návrh na zrušení doživotní imunity spolu s předsedkyní senátorů TOP 09 Soňou Paukrtovou. Ta si netroufla odhadnout, zda by slovenské rozhodnutí mohlo ovlivnit české řešení. Podotkla, že Slovensko má i další odlišnosti.
"Já bych pro to asi ruku nezvedl," komentoval slovenské řešení předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Dlouhodobě zastává názor, že o vydání poslance ke stíhání má rozhodovat sněmovna, protože je to ochrana parlamentní komory jako celku. Podotkl, že sněmovna stejně obviněné poslance ve většině případů vydává. Podle Bendy navíc hlasování sněmovny představuje i ochranu hlasů voličů daného zákonodárce. Jako případ uvedl stíhaného poslance Davida Ratha, který nyní nemůže zastupovat voliče, jejichž hlasy byl zvolen.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) pokládá slovenské řešení za důkaz toho, že obdobný návrh senátorů ODS byl správný a nebyl jen "jakousi hrou", z níž byli obviňováni. Rušení doživotní imunity je podle Sobotky jen polovičaté řešení, ale ODS v Senátu nebude nyní situaci prosazováním své verze "jitřit a dramatizovat", aby byl schválen aspoň nějaký návrh. "Věřím, že během krátké doby se dostaneme k úplnému zrušení imunity, která se bude vztahovat jen na projevy (zákonodárců)," dodal.
Prosazovatel tvrdší varianty Jaroslav Kubera (ODS) podotkl, že ji navrhoval už před pěti lety. Poprvé v roce 2007 to Senát dokonce schválil, neschválila to tehdy sněmovna. "A teď jsem to předložil znovu," řekl. Kubera odmítl výhrady, že by pak případně policie mohla úmyslně zadržet skupinu zákonodárců, aby nemohli hlasovat. Pokud by to chtěl někdo provést, mohl by si na to najmout například lidi z kriminálního podsvětí, dodal.
Slovenský parlament odhlasoval, že policie už nebude muset od podzimu žádat o souhlas Národní radu, pokud bude chtít stíhat některého poslance. Parlament bude ale nadále rozhodovat o tom, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu.
zdroj: ČTK
